!-- Global site tag (gtag.js) - Google Analytics -->
menu

V současné době je Filosofický časopis členěn do řady obsahových rubrik, v nichž vycházejí jak recenzované, tak nerecenzované formáty textů.  Všichni autoři mají právo svobodně vyjadřovat a obhajovat svá stanoviska a názory, musí však při tom zároveň respektovat jak zákonné předpisy, tak obvyklé etické normy a pravidla slušnosti.

Recenzované formáty jsou vždy anonymně posuzovány minimálně dvěma nezávislými odbornými recenzenty. Jsou ve všech případech doplněny dvěma cizojazyčnými resumé. Patří mezi ně:

1) Hlavní stati. V této rubrice jsou publikovány texty odpovídající oborovému zaměření Filosofického časopisu a obvyklým standardům časopisů podobného zaměření.  Mělo by jít o originální příspěvky posunující současné hranice filosofického bádání – jak v případě původních českých, případně slovenských statí, tak v případech překládaných studií. Prezentované interpretace a závěry musí být patřičně zdůvodněné, odkazy úplné a odpovídající stávající bibliografické normě (viz rubrika „Odkazy“ na této webové stránce). Jejich délka by kromě odůvodněných případů neměla přesahovat 25 normostran, včetně odkazového aparátu (1 normostrana = 1800 znaků včetně mezer).

2) Diskusní studie. Tento formát je specifickou formou polemiky. Neměl by být omezen pouze na jednotlivý text, s nímž je veden spor, ale měl by zahrnovat i hlediska dalších autorů a obecnější kontext. Může být založen na pozitivním postoji či negativním vymezení vůči určitému filosofickému stanovisku či konkrétnímu textu (či textům). Rozsah by neměl překračovat 15 normostran. 

3) Recenzní studie.  Vychází ze studia několika knih. Přestože hranice, která odděluje diskusní a recenzní studie, může být v některých případech neostrá, lze ji vymezit následujícím kritériem: recenzní studie musí obsahovat rekonstrukci klíčových bodů argumentace, která je v recenzovaných textech obsažena, zatímco diskusní studie je polemikou s určitým filosofickým postojem ke specifickému problému v širším kontextu. Recenzní studie se současně liší od formátu recenze. Základní rozdíl spočívá v tom, že recenzní studie musí obsahovat svébytný argumentační výkon autora. Její rozsah by neměl překračovat 15 normostran. 

Nerecenzované formáty jsou posuzovány zpravidla jedním odborníkem.

1) Esej.  Esej je tradiční filosofický formát. Ve Filosofickém časopise jsou zveřejňovány eseje pojednávající ve formě úvah odborná témata.  V esejích se tak snoubí odborný názor s použitím uměleckých literárních prostředků. Rozsah eseje by neměl překročit 10 normostran.

2) Polemika. Tento textový formát se podobá diskusní studii. Je však zpravidla argumentačně vyhrocenější a omezenější; obvykle se vztahuje k jednomu textu. Rozsah není přesně stanoven, neměl by překračovat 15 normostran.

3) Recenze. Recenze publikované ve Filosofickém časopise by neměly mít pouze referující a popisný ráz. Měly by naopak zohledňovat širší kontext a argumentaci autorů zasazovat do obecnějšího rámce jejich díla. Pokud tato kritéria nesplňují, jsou zařazeny do rubriky „Anotace“. Rozsah recenzí by neměl překračovat 8 normostran.

4) Různé. V této rubrice jsou zařazeny zprávy a informace, které by svým rozsahem neměly překračovat 5 normostran (s výjimkou nekrologů).

5) Anotace. V této rubrice autoři zpravidla stručně informují o nových publikacích. Rozsah jednotlivých anotací by neměl překračovat 3 normostrany. 

Redakční rada Filosofického časopisu v roce 2012 schválila zásadu, že autoři mají právo navrhnout zařazení svého textu do konkrétní obsahové rubriky. Samotné zařazení je však současně závislé na názorech obou anonymních posuzovatelů. V případě sporu kolektivně rozhoduje Redakční kruh Filosofického časopisu. O návrzích na případná přeřazení do jiných rubrik musí však být autoři vždy informováni redakcí.