Vyhledávání
Odkazy
Nedávná čísla
4/2022
P. Koťátko: Fikční tvrzení, tvrzení o fikci a pohyb na rozhraní
H. Fořtová: Přesvědčit bez přesvědčování: Postava zákonodárce ve „Společenské smlouvě“
R. Pech: Umění klamu nebo umění výkladu? O vztahu Kantovy kritické filosofie k rétorice
M. Bojda: Založení estetiky v německém osvícenském racionalismu: A. G. Baumgarten a G. F. Meier
M. Kvapil: Umění mezi Nietzschem a Heideggerem: vůle k moci, opojení, tvorba
S. Muchová: Estetická syntéza a poukaz ke společenské nápravě v „Estetické teorii“ Theodora W. Adorna
M. Nitsche: Heideggerovské konfrontace v paródické interpretační situaci
3/2022
T. Sobek: Expresivistické pojetí tolerance
J. Hvorecký: Introspekcia a kognitívna fenomenológia
Z. Haniková: Vopěnkova Alternativní teorie množin v matematickém kánonu 20. století
L. Hejdánek: Postmodernismus a střední Evropa [1991]
T. Hejduk: Odpor, reflexe, tvorba a drobná práce v životě nejen filosofickém
V. Dostál: Šifry a nepředmětné myšlení u Karla Jasperse a Ladislava Hejdánka
V. Tollar: Ideologie z perspektivy první osoby
Teorie relativity (Záznam jednání „Francouzské filosofické společnosti“ z 6. dubna 1922)
K. Zapalačová: Einstein a Bergson na zasedání „Francouzské filosofické společnosti“ (Komentář k diskusi Einstein – Bergson)
2/2022
M. Kettner: Nevyčerpat revoluci v jediném okamžiku: Benjaminův „Surrealismus“
M. Duleba: Michail Bachtin medzi antropológiou a epistemológiou: chronotopické myslenie ako účastné myslenie
B. S. Lepis: Heidegger, zlo a zodpovednosť člověka
Š. Lojdová: K filosofii dějin Arthura C. Danta a problému historické podmíněnosti narativních rámců
Č. Pelikán: Dialektika bez syntézy. Myšlení Pierra-Josepha Proudhona
I. Landa: František Sedlák: mezi anarchismem, tolstojovstvím a hegeliánstvím
J. Růžička: Marxismus jako etika vůle k přetvoření světa. Jaroslav Kabeš a nové cesty marxismu po říjnové revoluci
1/2022
M. Nitsche: Primát vizuální zkušenosti při výkladu prostorové povahy zvuků v Husserlových přednáškách „Ding und Raum“
O. Sikora: „Moci už nechtít.“ K Schopenhauerově kritice Kanta
A. Policar: Teze o apriorním zdroji pocitu vznešena u Karla Heinricha Heydenreicha a její předobraz v Kantově pojetí úcty
R. Kočandrle: První koncepce kulovité Země v antické kosmologii
V. Suvák: Aristotelés o Sókratovi a „logoi Sókratikoi“
P. Vrtílka: Čtyři empirické principy Ehrenfrieda Walthera von Tschirnhause
A. Dyčková: Lyrická filosofie: myslet zakoušením ozvěny smyslu
4/2021
V. Kolman: „Tím hůře pro skutečnost.“ Cynický rozměr Hegelovy dialektiky
J. Květina: Rousseauův „sarmatský“ moment
Z. Parusniková: Pierre-Daniel Huet a jeho přínos novověkému skepticismu
M. Tomeček: Bayle a Mandeville. Dvě rané konceptualizace společnosti ateistů
J. Čížek: Přírodní filosofie Jana Bayera
A. Novák: Adolf Portmann a jeho relevance pro filosofickou antropologii
K. Šolcová: Problematika prostoru ve filosofii českého baroka
A. Rádková: Lék na zlořády stranictví
I. Koniar: O medzere v zodpovednosti za autonómne smrtiace roboty
M. Hauser: Ontologie Egona Bondyho jako anticipace současné filosofie
J. E. Green – J. Bíba: O plebejské demokracii
3/2021
H. Albert: Kritika klasické představy o poznání
J. Paitlová: Stoletý solitér Hans Albert v kontextu evropské filosofie (nejen) 20. století
P. Koťátko: Rekurzivní čtení mysli: role vzájemnosti v myšlení a komunikaci
M. Mikušiak: Konštruktivizmus, realizmus a obrat k jazyku
Z. Daňková: Reprezentační schopnost soudu: Wittgensteinova odpověď na Russellovu mnohorelační teorii souzení
M. Káčer: Bezhodnotová veda ako produkt sekvenčnej argumentácie
D. Kocourek: Lidská morálka a morálka u zvířat
J. Bierhanzl: Atonální hudba a nekonečná fragmentarita
T. Murár: Zrcadlení Cézannem: Poznámka k teorii obrazu u Maurice Merleau-Pontyho
M. Profant: Sto let se Švejkem
2/2021
Václav Sklenář: Může být tolerance tolerantní?
Jiří Baroš: Perfekcionistická kritika liberalismu veřejného rozumu
Martin Job: Otevřené hranice a jejich nepřátelé?
Michal Trčka: Morální limity omezení migrace v liberální demokracii
Josef Koudelka: Imigrační politika, liberální principy a možnosti je uskutečňovat
Miroslav Hroch: Jak a proč přemýšlet o české národní existenci?
Jakub Šenovský: „Nunc antichristi multi facti sunt.“ – Idea společenství v Husově spisu „De ecclesia“
Michal Chabada: Prirodzené morálne cnosti podľa Jána Dunsa Scota
1/2021
Václav Němec: Existence a intersubjektivita u Karla Jasperse
Pavlína Tomášová: Tragično a transcendence: „Všechno zlé není tragické“
Ján Hreško: Metafyzická vina u Jaspersa a nekonečná zodpovednosť
u Levinasa
Ondřej Sikora: Rozumová víra mezi Jaspersem a Kantem
Martin Bojda: Existenciální racionalismus Karla Jasperse
Jan Rokyta: Karl Jaspers a atomová bomba
Filosofický časopis © 2021