P. Jiráňová: Odysseus „Božské komedie“ a limity lidského vědění

Filosofie a válka

K. Boháček: Úvodní slovo

J. Velek: Spravedlivá válka Principy ius ad bellum a jejich možná revize

K. Boháček: Válka jako implicitní preformativ Platónské napětí mezi agón a polemos

J. Daneš: Athény: velmoc a válka v Aischylově dramatu

V. Schifferová: „Ze zbrojnic udělejte biblioték – z děl zvonů k muzice.“ Komenského myšlenky o válce a míru

M. Ritter: Válka jako princip? K Patočkovu konceptu polemos

I. Koniar: Dôstojnosť, smrť a roboty alebo ohrozujú smrtiace autonómne zbraňové systémy ľudskú dôstojnosť?

V. Volkovskyj, R. Samčuk: Filosofie po Buči: současné diskuse v kontextu ukrajinské filosofie

K jubileu Václava Bělohradského

M. Profant: Jen tak se potulovat střední Evropou. Ke Kunderově a Bělohradského pojetí střední Evropy

L. Kvasz: Aristotelova sylogistická logika jako teorie aritmetického typu

T. Hlobil: Nejstarší komentáře Bolzanova pojednání „O pojmu krásna“
Mezi rakouskou univerzitní politikou a autorskými zájmy

P. Glombíček: Hobbes o smíchu

J. Josl: K fenomenologii masového umění a kultury

Recenzní studie

T. Matějčková Duch duchem stržený. Pozornost k sobě i k druhým

Diskusní studie

H. Kaplan: Je Adornova negativní dialektika naplněním existencia­listického příslibu? Nad knihou „Adorno and Existence“ Petera E. Gordona

Rozhovor

D. J. Chalmers, J. Mihálik: O vědomí, jazykových modelech, virtuální realitě a odvoditelnosti

Polemika

L. Kvasz: Descartova metoda mezi sociologií vědeckého poznání a filosofií vědy
Odpověď Janu Maršálkovi

J. Jirsa: Štěstí není šťastný život

M. Škára: Leibnizova kontingencia nie je náhoda ani nahodilost

M. Hanyš: Felix Weltsch, tvořivý střed a obranyschopná demokracie

Recenzní studie

V. Gvoždiak, M. Fikejzová: Přehlížení konvencí

M. Job: Mezi bariérami a příležitostmi. Nad dvěma českými příspěvky k tematice evropského ohraničování

K výročí Československa

V. Doubek: Masarykova „Nová Evropa“
M. Šimsa: Demokratická republika a filosofická kritika Československý příběh
H. Pavlincová: Masarykův vídeňský životopisec
L. Merhautová: Nad dokončeným projektem „Spisů T. G. Masaryka“

D. Marvan: Substanční dualismus a moderní technologie čtení mysli z mozku

H. Fořtová: „Pozoroval jsem vnější tkáň ovčího jazyka…“ Čtrnáctá kniha Ducha zákonů ve světle iatromechanické teorie

R. Hloch: Aristotelský argument z ergon a současné teorie ctností

G. Ivančenko: Ficino východní: zkušenost interpretace teologie a světelné metafyziky Marsilia Ficina

M. Taliga: Čo iné je poznanie, ak nie zdôvodnené pravdivé presvedčenie?

J. Tomaštík, J. Baroš: Perfekcionistická kritika liberalizmu verejného rozumu: Argumenty liberálnych perfekcionistov

Recenzní studie

V. Kolman: Brandomův „Duch důvěry“ aneb znovuzrození sémantického hrdiny z velkomyslnosti a odpuštění

T. Murár: Za obrazem Teorie obrazu Romana Ingardena a význam abstraktního umění

P. Glombíček: Povaha vlivu Karla Krause na Wittgen-steinovu filosofii

J. Halák: Na cestě k relačnímu výkladu afektivity. K dialogu mezi teoriemi vtělené kognice a fenomenologií

J. Josl: Význam kritiky existencialismu v Patočkově přechodu od „Věčnosti a dějinnosti“ k „Negativnímu platonismu

Věnováno Pavlu Koubovi

I. Chvatík: Milý Pavle

T. Matějčková: „Věčnost je to pravé opakování.“ Nietzsche, Kierkegaard a jejich repetitivní věčnosti

O. Sikora: „Voda stačí.“ Nietzsche, opojení a otevřenost světu

R. Kanócz: Jevy – věci – situace. K fenomenologické ontologii Pavla Kouby

I. Blecha: Heidegger a moderní umění

R. Kočandrle: Vývoj předsókratovských kosmologií a pojetí prostoru

P. Vaškovic: O filosofickém eskapismu

M. Kiššová: Vědomí a jeho odcizování ve filosofii Jeana-Paula Sartra

J. Šíma: Člověk ve světě, nebo člověk proti světu? Jean-Paul Sartre, Karel Kosík a praktický materialismus

K jubileu Josefa Zumra

J. Tomeš: Ve stopách TGM

R. Kanda: „Člověk se nemůže odpárat od epochy“ Bohumil Hrabal a světový názor

R. Kalivoda, J. Zumr: „Milý Pepíku“ (Z korespondence Roberta Kalivody a Josefa Zumra)

R. Kanda: Bibliografie Josefa Zumra (od roku 1998 do roku 2022)

P. Koťátko: Fikční tvrzení, tvrzení o fikci a pohyb na rozhraní

H. Fořtová: Přesvědčit bez přesvědčování: Postava zákonodárce ve „Společenské smlouvě“

R. Pech: Umění klamu nebo umění výkladu? O vztahu Kantovy kritické filosofie k rétorice

M. Bojda: Založení estetiky v německém osvícenském racionalismu: A. G. Baumgarten a G. F. Meier

M. Kvapil: Umění mezi Nietzschem a Heideggerem: vůle k moci, opojení, tvorba

S. Muchová: Estetická syntéza a poukaz ke společenské nápravě v „Estetické teorii“ Theodora W. Adorna

M. Nitsche: Heideggerovské konfrontace v paródické interpretační situaci

T. Sobek: Expresivistické pojetí tolerance

J. Hvorecký: Introspekcia a kognitívna fenomenológia

Z. Haniková: Vopěnkova Alternativní teorie množin v matematickém kánonu 20. století

L. Hejdánek: Postmodernismus a střední Evropa [1991]

T. Hejduk: Odpor, reflexe, tvorba a drobná práce v životě nejen filosofickém

V. Dostál: Šifry a nepředmětné myšlení u Karla Jasperse a Ladislava Hejdánka

V. Tollar: Ideologie z perspektivy první osoby

Teorie relativity (Záznam  jednání „Francouzské filosofické společnosti“ z 6. dubna 1922)

 K. Zapalačová: Einstein a Bergson na zasedání „Francouzské filosofické společnosti“ (Komentář k diskusi Einstein – Bergson)

M. Kettner: Nevyčerpat revoluci v jediném okamžiku: Benjaminův „Surrealismus“

M. Duleba: Michail Bachtin medzi antropológiou a epistemológiou: chronotopické myslenie ako účastné myslenie

B. S. Lepis: Heidegger, zlo a zodpovednosť člověka

Š. Lojdová: K filosofii dějin Arthura C. Danta a problému historické podmíněnosti narativních rámců

Č. Pelikán: Dialektika bez syntézy. Myšlení Pierra-Josepha Proudhona

I. Landa: František Sedlák: mezi anarchismem, tolstojovstvím a hegeliánstvím

J. Růžička: Marxismus jako etika vůle k přetvoření světa. Jaroslav Kabeš a nové cesty marxismu po říjnové revoluci

M. Nitsche: Primát vizuální zkušenosti při výkladu prostorové povahy zvuků v Husserlových přednáškách „Ding und Raum“

O. Sikora: „Moci už nechtít.“ K Schopen­hauerově kritice Kanta

A. Policar: Teze o apriorním zdroji pocitu vznešena u Karla Heinricha Heydenreicha a její předobraz v Kantově pojetí úcty

R. Kočandrle: První koncepce kulovité Země v antické kosmologii

V. Suvák: Aristotelés o Sókratovi a „logoi Sókratikoi“

P. Vrtílka: Čtyři empirické principy Ehren­frieda Walthera von Tschirnhause

A. Dyčková: Lyrická filosofie: myslet zakoušením ozvěny smyslu

V. Kolman: „Tím hůře pro skutečnost.“ Cynický rozměr Hegelovy dialektiky

J. Květina: Rousseauův „sarmatský“ moment

Z. Parusniková: Pierre-Daniel Huet a jeho přínos novověkému skepticismu

M. Tomeček: Bayle a Mandeville. Dvě rané konceptualizace společnosti ateistů

J. Čížek: Přírodní filosofie Jana Bayera

A. Novák: Adolf Portmann a jeho relevance pro filosofickou antropologii

K. Šolcová: Problematika prostoru ve filosofii českého baroka

A. Rádková: Lék na zlořády stranictví

I. Koniar: O medzere v zodpovednosti za autonómne smrtiace roboty

M. Hauser: Ontologie Egona Bondyho jako anticipace současné filosofie

J. E. Green – J. Bíba: O plebejské demokracii

H. Albert: Kritika klasické představy o poznání

J. Paitlová: Stoletý solitér Hans Albert v kontextu evropské filosofie 
(nejen) 20. století

P. Koťátko: Rekurzivní čtení mysli: role vzájemnosti v myšlení 
a komunikaci

M. Mikušiak: Konštruktivizmus, realizmus a obrat k jazyku

Z. Daňková: Reprezentační schopnost soudu: Wittgensteinova 
odpověď na Russellovu mnohorelační teorii souzení

M. Káčer: Bezhodnotová veda ako produkt sekvenčnej argumentácie

D. Kocourek: Lidská morálka a morálka u zvířat

J. Bierhanzl: Atonální hudba a nekonečná fragmentarita

T. Murár: Zrcadlení Cézannem: Poznámka k teorii obrazu 
u Maurice Merleau-Pontyho

M. Profant: Sto let se Švejkem

Václav Sklenář: Může být tolerance tolerantní?

Jiří Baroš: Perfekcionistická kritika liberalismu veřejného rozumu

Martin Job: Otevřené hranice a jejich nepřátelé?

Michal Trčka: Morální limity omezení migrace v liberální demokracii

Josef Koudelka: Imigrační politika, liberální principy a možnosti je uskutečňovat

Miroslav Hroch: Jak a proč přemýšlet o české národní existenci?

Jakub Šenovský: „Nunc antichristi multi facti sunt.“ – Idea společenství v Husově spisu „De ecclesia“

Michal Chabada: Prirodzené morálne cnosti podľa Jána Dunsa Scota

Václav Němec: Existence a intersubjektivita u Karla Jasperse

Pavlína Tomášová: Tragično a transcendence: „Všechno zlé není tragické“

Ján Hreško: Metafyzická vina u Jaspersa a nekonečná zodpovednosť
u Levinasa

Ondřej Sikora: Rozumová víra mezi Jaspersem a Kantem

Martin Bojda: Existenciální racionalismus Karla Jasperse

Jan Rokyta: Karl Jaspers a atomová bomba

P. Vaškovic: K Lévinasově pojmu „il y a“, aneb cesta od hrůzy k etice

D. Matysová: Souvislosti Lévinasovy kritiky ontologie a krásy

A. Kuchtová: Kritika gramatológie?

M. Placáková: Člověk, nebo sexus?

B. Horyna: Metafora souostroví ve filosofii a filologii J. G. Hamanna

R. Kočandrle: Země jako kosmické těleso v předsókratovské kosmologii

P. Glombíček: Seneca jako zdroj raně novověkých koncepcí zdravého rozumu

T. Hanzal: „Zrcadlo přírody“ a druhých u Davida Huma

J. Paitlová: Kantovské nuance Popperovy rané teorie poznání

T. Kulka: O relativní nedůležitosti estetické hodnoty při hodnocení výtvarného umění

Emil Višňovský: Veda ako sociokultúrna praktika

Boris Slovinský: Mertonov model étosu vedy, jeho kritika a možné využitie

Mariana Szapuová: Kognitívne a nekognitívne hodnoty v normatívnej štruktúre vedy

Martin Nuhlíček: Pluralistická koncepcia hodnoty poznania

Michaela Jirout Košová: Skúmanie významu experimentálnej filozofie skrze koncept osobnej identity

Zuzana Rybaříková: Aristotelés, Łukasiewicz a prázdné termíny

Hynek Janoušek: O skepticismu a filosofii u Davida Huma

Petr Koťátko: Myslet a mluvit „jako by“

Matej Drobňák: Hranice významu a zdieľania jazyka

Miloš Ševčík: Význam humoru v kontextu úvah Louise Cazamiana

Jakub Jirsa: Dialog „Kritón“. Lze přemlouvat zákony?

Antonín Šíma: Předmět matematiky mezi Aristotelem a Platónem

Juraj Dragašek: Úloha filozofie v živote a diele Jana Husa

Milan Sobotka: Důležitá kniha o Kantově etice

Stanislav Sousedík: Hegelova filosofie náboženství jako typ moderní gnóze

Tomáš Edl: Pojetí neurčenosti v současné debatě o svobodě vůle

Witold Płotka: Subjektivita, svoboda a obnova. Přítomnost Patočkova myšlení v Polsku

Matej Cíbik: Rozumnost a konsensus

David Kocourek: Sdílená intencionalita mezi filosofií a vědou

Alžbeta Kuchtová: Prelínanie. Modality neuchopiteľného

Rastislav Kostolný: Bežný jazyk v inštrumentálnom realizme Ladislava Kvasza

Ondřej Beran: „O čem se nedá mluvit, o tom se musí zpívat“, nebo alespoň rapovat