Filosofický časopis

Vladimír Havlík: Bezradnost metodologie kosmologie? číslo 2/2015

Stať se zabývá možností testování moderních metodologií vědy na konkrétní problémové situaci v kosmologii. Navrhuji zde u zvolených kompetitivních metodologií (Kuhn, Lakatos) sledovat odpovědi na dvě otázky: 1) nakolik jsou moderní metodologie schopné vyrovnat se deskriptivně s problémovou situací vědy?; a 2) nakolik jsou moderní metodologie schopné vyrovnat se preskriptivně s problémovou situací vědy? V obou případech se zdá, že testované metodologie prokazují jistou bezradnost. V závěru stati se snažím ukázat, že jistá forma této bezradnosti je neeliminovatelná, nicméně neznamená to, že by metodologie měla rezignovat na svou fundamentální heuristickou roli při dosahování vědění.

Klíčová slova: metodologie vědy, anomálie, ad hoc hypotézy, temná energie, temná hmota, I. Lakatos, T. Kuhn

The hopelessness of the methodology of cosmology?

This paper deals with the testing capabilities of the modern methodology of science in the specific problem area of cosmology. I propose to monitor the responses of selected competing methodologies (Kuhn, Lakatos) on two questions: 1) To what extent are modern methodologies able to cope with the problem area as a descriptive task? and 2) to what extent are modern methodologies able to cope with the problem area as a prescriptive task? In both cases it appears that the tested methodologies find themselves in a quandary when trying to submit answers. The conclusion of the article attempts to show that this quandary remains, in a certain form. However, this does not mean that methodology should give up its fundamental role, ie. the role of being a heuristics in achieving knowledge.

Keywords: methodology of science, anomalies, dark energy, dark matter, I. Lakatos, T. Kuhn

Zakoupit článek

Filosofický časopis © 2017