Filosofický časopis

Tereza Matějčková: Duše, zvyk a svět v Hegelově „Encyklopedii filosofických věd“ číslo 3/2016

Studie se zabývá pojetím duše a jejího vztahu ke světu v Hegelově Encyklopedii filosofických věd. Prostředkujícím členem duše a světa je fenomén zvyku, na němž je ilustrován Hegelův odklon od tzv. subjektivního idealismu. Zatímco je zvyk na subjektivní i objektivní rovině nejen u Kanta a Fichta, ale obecně u osvícenských filosofů pojat jako umenšení spontaneity, Hegel ukazuje, že zvyk je pro lidské Já a jeho svobodu stěžejní. Svoboda totiž není čirá spontaneita, ale je odkázána na danost či Hegelovými slovy na substancialitu. Právě zvyk je určitá substancialita uprostřed subjektivity, která skýtá subjektu oporu, aby mohl být přítomen světu a nenechal se jím vytlačit do sféry neskutečné niternosti. 

Klíčová slova: G. W. F. Hegel, J. G. Fichte, zvyk, duše, nemoc, svět

Soul, Custom and World in Hegel’s “Encyclopaedia of the Philosophical Sciences”

This study is concerned with the conception of the soul and its relation to the world in Hegel’s Encyclopaedia of the Philosophical Sciences. The mediator between soul and world is the phenomenon of custom, which serves to illustrate Hegel’s divergence from “subjective idealism”. While custom at the subjective and objective levels is considered, not only by Kant and Fichte but also by enlightenment philosophers in gene­ral, as a reduction of spontaneity, Hegel shows that custom is in fact of fundamental importance for the human self and its freedom. Freedom is not, according to this view, pure spontaneity, but is referred to the given, or in Hegel’s words, to substantia­lity. It is precisely custom which constitutes a certain substantiality in the midst of subjectivity, providing support to the subject so that it may be present to the world and not reduced by it to the sphere of unreal inwardness.

Keywords: G. W. F. Hegel, J. G. Fichte, custom, soul, illness, world

Zakoupit článek

Filosofický časopis © 2017