Filosofický časopis

Current issue

Kryštof Boháček: Aristotelova první filosofie a první filosofové číslo 6/2019

Autor se zabývá problémem původu disciplíny zvané metafyzika. Nejprve nastiňuje obtíže spojené s rekonstrukcí Aristotelovy metafyzické koncepce: problémy s charakterem spisu Metafyzika, problémy s řazením jednotlivých knih, ba dokonce problémy s názvem – to vše souvisí s problematickou nevyjasněností disciplíny samé. V závěru první části prezentuje přehled obvyklých řešení těchto obtíží.
Ve druhé části autor detailně analyzuje jednu z možných interpretačních hypotéz, podle které je Aristotelova metafyzika pokračováním již předsókratovské tradice a vlastně pouze pregnantně formuluje obecně filosofickou základní tematiku. Tato interpretační perspektiva je zároveň úzce spjata s univerzálním konceptem metafyziky, který zformuloval Jan Patočka. Rozborem textové evidence nauk typických předsókratovských kandidátů na první metafyziky dochází autor, ve shodě s novějším bádáním, k závěru, že tito myslitelé s Aristotelem metafyzickou perspektivu nesdílejí. Na rozdíl od Patočky se tedy autor domnívá, že lze smysluplně mluvit o předmetafyzické filosofii.

Klíčová slova: metafyzika, Aristotelés, Anaximandros, pýthagorejci, Parmenidés,
atomisté, Empedoklés, sofisté, Jan Patočka



Aristotle’s First Philosophy and the First Philosophers

The author addresses the issue of the origin of the discipline that we call metaphysics. First he briefly describes the difficulties associated with Aristotle’s extant metaphysical concept: problems with the character of his treatise Metaphysics, problems with the arrangement of the individual books, and even problems with the title – all related to the problematic lack of clarity in the discipline itself. He then presents an overview of the common solutions to these difficulties in the conclusion to the first part of the article.      
In the second part, the author provides a detailed analysis of one of the possible interpretative hypotheses: that Aristotle’s metaphysics is a continuation of the pre-Socratic tradition and, in fact, only explicitly articulates a general, foundational theme of philosophy. This interpretation is closely related to Jan Patočka’s universal concept of metaphysics. By analyzing the textual evidence of the doctrines of the archetypal pre-Socratic candidates for a first metaphysics, the author concludes that, in agreement with recent research, these thinkers do not share Aristotle’s metaphysical approach. Differently from Patočka, the author thereby concludes that we can meaningfully talk about a pre-metaphysical philosophy.
  
Keywords: metaphysics, Aristotle, Anaximander, Pythagoreans, Parmenides, atomists, Empedocles, sophists, Jan Patočka

Filosofický časopis © 2012