Filosofický časopis

Current issue

Jakub Homolka: Vydávání a interpretace Patočkovy pozůstalosti: Pokus o znovuotevření diskuse číslo 6/2017

Tato diskusní studie si klade za cíl znovu otevřít debatu nad vydáváním a interpretací díla českého filosofa Jana Patočky (1907–1977). Příspěvek je rozdělen do tří navzájem propojených kroků: 1) Nejprve se věnuje specifickému charakteru Patočkovy pozůstalosti, jejíž velká část se původně zachovala pouze v rukopisné podobě a jež je zároveň roztříštěna do několika tematických okruhů. 2) Dále se příspěvek zaměřuje na dlouhodobou snahu tuto pozůstalost zpracovat a vydat. Zvláštní pozornost je při tom věnována české edici Patočkových Sebraných spisů, která dodnes není uzavřena a kolem které se rozvinula řada bouřlivých diskusí. 3) V návaznosti na to je předvedeno, že s podobnými problémy jako editoři Sebraných spisů se musejí potýkat také ti, kdo chtějí Patočkovo dílo vlastním způsobem interpretovat. Touto cestou příspěvek ukazuje, že problémy spjaté jak s vydáváním, tak s interpretací Patočkova díla se odvíjejí právě od specifického charakteru Patočkovy pozůstalosti. Chceme-li se tedy v Patočkově obsáhlém díle zorientovat a porozumět mu, bude nejprve potřeba vyložit všechny osobní, společensko-politické a intelektuální souvislosti, ve kterých vznikalo. Ve svém závěru proto studie volá po důkladném a komplexním zpracování Patočkovy biografie, které by ovšem nemělo být jen záležitostí filosofů, jak tomu bylo doposud, nýbrž také historiků.

Klíčová slova: Jan Patočka, Sebrané spisy, Archivní soubor, samizdat, kritická edice, biografie

The Publication and Interpretation of Patočka’s Nachlass: An Attempt to Reopen a Discussion

This discussion study has the aim of reopening the debate about the publishing and interpreting of the work of the Czech philosopher Jan Patočka (1907–1977).  The piece is divided into three inter-related steps: 1) Firstly, attention is paid to the specific character of Patočka‘s nachlass, most of which was originally preserved only in manuscript form and which is broken up into several thematic areas. 2) Next, the piece examines the extended endeavour to work on the nachlass and to publish it. Special attention is given here to the Czech edition of Patočka’s Collected Writings, which have not yet been completed, and around which there have developed a series of stormy discussions. 3) In connection with this, it is argued that those who wish to interpret Patočka’s work in their own way face similar problems to the ones faced by the editors of the Collected Writings. The piece shows, at this point, that the problems associated both with the publication and with the interpretation of Patočka’s work stem from the very specific character of Patočka’s nachlass. So if we wish to find our orientation in Patočka’s extensive work, and to understand it, it will be necessary to take account of all the personal, socio-political and intellectual contexts in which it arose. In conclusion, therefore, the piece calls for a thorough and complex treatment of Patočka’s biography – work which should not be only a matter for philosophers, as hitherto, however, but also for historians.

Keywords: Jan Patočka, Collected Writings, archive material, samizdat, critical edition, biography

Filosofický časopis © 2012