Filosofický časopis

Jana Kružíková: „Základní pojmy“, „zpředmětnění“ a „matematizace“ – milníky Heideggerova pojetí vědy číslo 3/2016

Heidegger se tématem vědy zabýval od svých nejranějších textů až po svá díla pozdní. Úvodní část předkládané studie zmiňuje Heideggerovy texty, jež jsou pro jeho chápání vědy klíčové, a shrnuje v nich představené pojetí vědy. Heideggerovo pojetí vědy můžeme z hlediska časového i obsahového rozdělit do čtyř fází: 1) logické pojetí vědy, 2) existenciální pojetí vědy, 3) metafyzické pojetí vědy a 4) epochální pojetí vědy. Přes zásadní terminologickou i obsahovou odlišnost spojuje uvedené texty to, že se v nich Heidegger primárně věnuje základu, totiž vzniku vědy, a že vznik vědy pojí vždy s jistou deficiencí, privací a následnou konstitucí. Důležitou roli při tom hraje vědecký rozvrh. V tom, jaké momenty uvedeného vědeckého rozvrhu Heidegger akcentuje a jak tento rozvrh označuje, můžeme vidět určité milníky v Heideggerově pojetí vědy. „Základní pojmy“ (logické pojetí vědy), „zpředmětnění“ (existenciální pojetí vědy) a „matematično“ (metafyzické pojetí vědy) tvoří tedy podstatu a základ novověké vědy a jsou i ústředním tématem předkládané studie, která se snaží ukázat jejich vzájemný vztah a jejich společné a odlišné rysy.

Klíčová slova: Martin Heidegger, věda, základní pojmy, zpředmětnění, matematizace

“Basic Concepts”, “Objectivisation” and “Mathematisation” – The Milestones in Heidegger’s Conception of Science

Heidegger was concerned with the theme of science from his earliest texts until his last works. The introductory part of this study discusses the texts by Heidegger that are key for his understanding of science and which include the presentation of a conception of science. Heidegger’s conception of science can be divided, for temporal and doctrinal reasons, into four phases: 1) a logical conception of science; 2) an existential conception of science; 3) a metaphysical conception of science; and 4) an epochal conception of science. In spite of their terminological and doctrinal differences, the texts are connected by the fact that Heidegger, in each of them, is above all concerned with the basis, that is the emergence of, science, and that he consistently links the emergence of science with a certain deficiency and privation and that, as a result, its constitution is marked by this characterisation. An important role is played in this by the scientific programme. If we follow which aspects of this scientific programme are stressed by Heidegger, and how he characterises that programme, we can see certain milestones in Heidegger’s conception of science. “Basic concepts” (a logical conception of science), objectivisation (an existential conception of science) and the mathematical (a metaphysical conception of science) constitute the basis and foundation of modern science, and are also a central theme of this study, which endeavours to show their mutual relation and their common and differentiating characteristics.

Keywords: Martin Heidegger, science, basic concepts, objectivisation, mathematisation

Zakoupit článek

Filosofický časopis © 2017