Vyhledávání
Odkazy
Tomáš Zemčík, Baudrillardova teorie iluzí číslo 3/2014
Jean Baudrillard si díky svému dílu vybudoval široké okruhy příznivců i odpůrců. Mnohdy je však dezinterpretován oběma tábory. To je mimo jiné zapříčiněno i jeho typickým stylem uchopování „objektů“ svého zájmu. Při četbě jeho díla lze pozorovat, že se uchyluje k nestandardnímu výkladu témat. Operuje s nimi na okraji jejich významu, přičemž častokrát (cíleně) popírá sám sebe. V článku představuji Baudrillardův pohled na produktivní teorii a dialektickou metodu. Nastiňuji, proč je pro jeho postoj typické jejich zavrhnutí a nahrazení svůdnou teori-fiction či teoretickým terorismem a reverzibilitou nebo také symbolickou směnou. To jsou jeho strategie, pomocí kterých se vášnivě vypořádává s objekty.
Mnohé již publikované studie, které se zabývají teorií Jeana Baudrillarda, se soustřeďují na její konkrétní elementy v nejrůznějších kontextech. Tato stať se naopak zaměřuje na teoreticko-metodologické hledisko, a slouží tak jako jakýsi obecný úvod ke zkoumání díla Jeana Baudrillarda. Je v ní popsána a komparována Baudrillardova svérázná metoda. Jsou v ní charakterizovány a postaveny proti sobě produktivní a svůdný způsob teoretizování. Studie poukazuje i k jejich nasazení, přičemž důraz je položen na Baudrillardův seduktivní způsob. V neposlední řadě je teori-fiction čili teorie iluzí postavena jako samostatná metoda do kontrastu s metodou dialektického typu.
Kíčová slova: teorie, Jean Baudrillard, metodologie, produkce, svádění, teorie iluzí
Baudrillard’s theory-fiction
The work of Jean Baudrillard has gained for itself large groups of followers and opponents alike. But Baudrillard is often misinterpreted by both camps. The reason for this, apart from anything else, is the characteristic way in which he gets hold of the “objects” of his interest. When reading his work one witnesses a tendency towards non-standard accounts of subject matter. He operates on the border of its significance and, at the same time, he often (quite intentionally) contradicts himself. In the article I present Baudrillard’s view of the productive theory and the dialectical method. I sketch the reasons why he condemns them and replaces them with the seductive theory-fiction or with theoretical terrorism and reversibility or even with symbolic exchange. These are the strategies by which, with passion, he comes to terms with objects.Many hitherto published studies of the theories of Jean Baudrillard tackle and focus on its concrete elements in contexts of the utmost diversity. This article, on the contrary, is concerned with the theoretico-methodological viewpoint, and it thus serves as a certain kind of general introduction to the investigation of the work of Jean Baudrillard. Baudrillard’s idiosyncratic method is introduced and comparisons are made. A characterisation and mutual comparison is made of the productive and seductive way of theorising. The study also points to the content of these, with stress being placed on Baudrillard’s seductive way. Last but not least theory-fiction, as an independent method, is brought into contrast with method of a dialectical stripe.
Keywords: theory, Jean Baudrillard, methodology, production, seduction, theory-fiction