Filosofický časopis

Jakub A. Trnka: Zkušenost mezi smyslem a hodnotou číslo 3/2012

Článek se zaměřuje na filosofickou koncepci tzv. „materiální etiky hodnot“ Maxe Schelera, která proti známému Kantovu apriornímu formalismu rozvíjí možnost obsahového, tj. materiálního apriori. Scheler se v této záležitosti opírá zejména o fenomenologicky zavedený pojem podstaty – právě podstaty a jejich vzájemné vztahy mají vytvářet říši onoho materiálního apriori. Při bližším pohledu se však ukazuje, že sám tento pojem podstaty není u Schelera tak zcela jasný a že je možné jej chápat přinejmenším dvěma různými způsoby. Autor si pak vybírá tzv. pojetí nepředmětné, které podstatu nenahlíží jako obsahovou danost zvláštního druhu, nýbrž jako prožívanou plnost smyslu, aby následně toto pojetí více rozpracoval a v jeho světle následně interpretoval další pro Schelera klíčové pojmy hodnoty, osoby a světa. Nabízí tak chápání Schelerova přístupu jako zcela původní filosofické koncepce, která se principiálně nekryje ani s Kantovým subjektivním formalismem, ani s Husserlovým obsahovým idealismem.

Klíčová slova: Smysl, hodnota, podstata, zkušenost, osoba, svět, fenomenologie, nepředmětnost, Max Scheler, Edmund Husserl.

Experience between meaning and value

The article focuses on Max Scheler’s philosophical conception of “material value ethics” which criticises Kant’s formalistic understanding of the a priori and seeks to offer a different conception of it that would work rather with the a priori of intentional contents. The entire project is based on the phenomenological conception of Wesen (usually translated misleadingly as “essence“) – it is the essences that constitute the realm of material a priori. On a closer look, however, the notion of Wesen (essence) itself is in Scheler far from clear. There are at least two different conceptions to distinguish. The paper opts for one that treats Wesen (essence) not as something objective in itself, as some kind of peculiar given content, but rather as a fullness of meaning. It develops this conception further and, in light of it, also interprets some other concepts important for Scheler, such as value, person and the world. On this reading Max Scheler’s philosophic conception appears to be a specific position sui generis, distinct from both the subjective formalism of Kant and the content idealism of Husserl.

Filosofický časopis © 2017