Filosofický časopis

Wei Zhang: Schelerova kritika fenomenologického pojetí předmětného apriori u E. Husserla číslo 2/2012

Schelerova kritika Kanta a jeho pojmu apriori na jedné straně v mnohém navazuje na Husserla, avšak Scheller Husserlovu kritiku ještě doplňuje a prohlubuje.  Na druhé straně však Scheler kritizuje i Husserlovo chápání pojmu „apriori“. Materiální apriori jakožto ideální předmět je u Husserla spojeno především s takzvaným „bozanovským obratem“. Schelerova kritika Husserla se prohlubuje spolu s tím, jak stále hlouběji proniká do vztahu mezi Bolzanem a Husserlem. Podle Schelera Husserl nepodléhá bezduchému platonismu, přesto však postupuje vždy „platonisticky“, podléhá totiž „neoplatonismu“, resp. logickému platonismu. Protože fenomenologická redukce není u Husserla podle Schelerova názoru prováděna „čistě“, je Husserlova fenomenologická zkušenost (kategoriální názor) problematická, přesněji řečeno, problematický je vztah mezi kategoriálním názorem a smyslovým názorem. Konečným Schelerovým cílem je zajistit primární postavení pro kategoriální názor a jeho obsahy (materiální apriori), právě tak jako pro mravní náhled a jeho koreláty (materiální hodnoty) a v neposlední řadě pro fenomenologicky materiální hodnotovou etiku.

Scheler’s critique of the phenomenological conception of objective a priori in E. Husserl

Scheler’s critique of Kant and his concept of a priori does, on the one hand, show a notable debt to Husserl, although Scheler adds to and deepens Husserl’s critique. On the other hand, however, Scheler also criticises Husserl’s own understanding of the concept of a priori. The material a priori as an ideal object in Husserl is, above all, connected with the so-called “Bolzanian turn”. Scheler’s critique of Husserl is rendered more profound as he increasingly penetrates the depth of the relation between Bolzano and Husserl. According to Scheler Husserl does not subscribe to soulless Platonism, allow he always conducts himself in a Platonist way. He subscribes instead to neo-Platonism, or rather to logical Platonism. Because the phenomenological reduction in Husserl is not, according to Scheler, conducted in a “pure” way, Husserl’s phenomenological experience (categorical intuition) is problematic. More exactly the relation between categorical and sensory intuition is problematic. Scheler’s ultimate goal is to ensure a primary status for categorical intuition and its contents (material a priori), as well as for the moral view and its correlates (material values), and last, but not least, for the phenomenologically material value ethics.

Filosofický časopis © 2017