Filosofický časopis

Tomáš Hříbek: Ještě o etice eutanazie: odpovědi kritikům číslo 6/2011

Článek je odpovědí třem kritikům mé předchozí stati věnované etice eutanazie, v níž jsem hájil sebevraždu za asistence lékaře. Podle Ingrid Strobachové je třeba věnovat větší pozornost významu bolesti, k čemuž se prý může hodit fenomenologický popis. Podle Marty Vlasákové je můj hlavní argument neplatný, protože dva principy, na nichž spočívá –– tj. pojetí žživota jako fundamentální hodnoty a autonomie pacienta –– vzájemně neladí. Jakub Jirsa kritizuje samotný pojem asistované sebevraždy a morální legitimitu i nárok na legalizaci asistované sebevraždy. Dr. Strobachové odpovídám, že fenomenologický popis je metoda přijatelná jako každá jiná, pokud tedy není jen verbální hříčkou, ale skutečně zdrojem poznání. Na adresu dr. Vlasákové tvrdím, žže je možné vstřícnější čtení mého argumentu. Argumenty dr. Jirsy proti asistované sebevraždě trpí různými inkonzistencemi, mimo jiné proto, že on sám připouští, že lékaři by měli tolerovat sebevraždu odmítnutím potravy a tekutin. Takový akt se však relevantně neliší od lékařem asistované sebevraždy.


On the ethics of euthanasia again: The replies to critics


The article is a reply to three critics of a previous piece on the ethics of euthanasia in which I defended physician-assisted suicide. According to Ingrid Strobachová it is necessary to give greater attention to the significance of pain, which, she claims, may benefit from a phenomenological description. According to Marta Vlasáková my argument is not valid because two principles on which it is founded – i.e. the conception of life as of fundamental value and the autonomy of the patient – are not in mutual harmony. Jakub Jirsa criticises the very concept of assisted suicide and the moral legitimacy and need for the legalisation of assisted suicide. To Dr Strobachová I reply that phenomenological description is as an acceptable method as any other – as long, that is, as it is not only a verbal game, but constitutes a real source of knowledge. In response to Dr Vlasáková I argue that a more charitable reading of my argument is possible. The arguments of Dr Jirsa against assisted suicide are beset with various inconsistencies, including the fact that he himself allows that doctors should tolerate suicide by the refusal of food and drink. Such an act does not, however, differ in any relevant way from physician-assisted suicide.

Filosofický časopis © 2017