Filosofický časopis

Sanja Ivic: Péče cestou deliberace: k ideji kontextuální morálky číslo 4/2011

Model deliberace druhé generace, reprezentovaný I. M. Youngovou, A. Gutmannovou D. Thompsonem a J. S. Dryzekem, může sloužit jako účinný nástroj, který umožní institucionalizaci a ustavení etiky péče. Etika péče a model deliberativní demokracie druhé generace uznávají jinakost a různost a utvářejí „politiku rozdílnosti“ a obsažnější, svébytnější pojetí občanství. Předpokládají ideu autonomie vůle, která se zakládá na různosti a jedinečnosti lidské zkušenosti. Na rozumu založený model deliberace první generace, který předpokládá stejnost a univerzální občanství, popírá jinakost a rozdílnost. Nemůže tedy být základem etiky péče. Model deliberace třetí generace, který zdůrazňuje vlastní zájem, je v rozporu se základními principy deliberativní demokracie a je hluboce chybný.

Care through deliberation: Towards the idea of contextual morality

The second generation model of deliberation represented by I. M. Young, A. Gutmann, D. Thompson and J. S. Dryzek can serve as an effective tool for the institutionalization and establishment of the ethics of care. The ethics of care and the second generation model of deliberative democracy both recognize otherness and diversity and create a “policy of difference” and a more inclusive, more substantial, notion of citizenship. They imply a conception of autonomy of the will that is based on the diversity and uniqueness of human experience. The first generation model of deliberation founded on reason, which implies sameness and universal citizenship, denies otherness and difference. Consequently, it cannot represent the foundation of the ethics of care. On the other hand, the third generation model of deliberation which emphasizes self-interest is contrary to the fundamental principles of deliberative democracy and is deeply flawed.

Filosofický časopis © 2017