Filosofický časopis

Ondřej Beran: „O čem se nedá mluvit, o tom se musí zpívat“, nebo alespoň rapovat číslo 2/2020

Stať je diskusí knihy Vojtěcha Kolmana O čem se nedá mluvit, o tom se musí zpívat. První část rekapituluje její výkladovou linii. Druhá a třetí část jsou věnovány diskusi východisek knihy ze dvou rozšiřujících perspektiv: 1) Wittgensteinovské čtení hudby a hudební praxe se mohou (do jisté míry) emancipovat od centrálního důrazu na pojem pravidla a rozvíjet úvahy o komplexitě životní formy (která není technikou) a vnímání aspektu (které není pravidly řízenou praxí). 2) Hudba se nevyvíjí pouze „zevnitř“, tj. obměnami a reflexí svého vlastního obsahu (nebo jeho „špatnou negací“), nýbrž také vstřebáváním řady heterogenních externích podnětů (hudby odlišných tradic, politického a emancipačního étosu či agendy aj.). Takto rozšířený či plastičtější náhled na vývoj hudby umožní vnímat např. žánry populární hudby jako víc než jen příklady úpadku ve srovnání s tradicí hudby klasické.
 
Klíčová slova: hudební gramatika, pravidlo, vidění aspektu, populární hudba, hip hop



“Whereof we cannot speak, thereof we must sing”, or at least rap
The paper is a discussion of Vojtěch Kolman’s book O čem se nedá mluvit, o tom se musí zpívat (Whereof we cannot speak, thereof we must sing). The first part of the paper reviews the book’s interpretative approach. The second and third parts are dedicated to a discussion of the book’s themes from two expansive perspectives: 1) Wittgenstein’s reading of music and music practice can be (to a certain extent) emancipated from the central emphasis on the concept of a rule and develop reflections about the complexity of the form of life (which isn’t technology) and aspect perception (which isn’t a rule-driven practice). 2) Music develops not only “from within,” i.e. by a modification and reflection of its own content (or the content’s “bad negation”), but also by the absorption of a number of heterogeneous, external stimuli (music of different traditions, a political and emancipatory ethos or agenda, etc.). Such an expanded and more textured view of musical development will enable us to perceive, e.g., genres of popular music as being more than mere examples of decline in comparison with the tradition of classical music.

 
Keywords: musical grammar, rule, aspect seeing, popular music, hip hop

Zakoupit článek

Filosofický časopis © 2020