Filosofický časopis

Milan Znoj: Český spor o liberalismus: Masaryk a Kaizl číslo 5/2018

Článek se zabývá sporem mezi Masarykem a Kaizlem, který se mezi nimi rozhořel po vydání České otázky Naší nynější krize v roce 1895. Tento spor je interpretován jako spor o liberalismus a analyzován je v několika rovinách, v rovině politické, intelektuální a stranické. Cílem je ukázat, že Masarykovy koncepce liberalismu, humanismu, českého bratrství, ale také socialismu a emancipace dělnictva, jakož i další, které v té době vypracoval, získávaly svůj význam primárně v politických sporech, a že jejich významy tedy nestačí hledat v Masarykově filosofii dějin (Patočka) nebo ve sporu o smysl českých dějin (Havelka). Spor o liberalismus mezi Masarykem a Kaizlem je zasazen do evropského kontextu soumraku liberalismu a konci 19. století, kdy docházelo k jeho proměně tváří v tvář nastupujícímu socialismu a demokratismu. Je ukázáno, že Masarykovo pojetí bratrského humanismu je historickou konstrukcí, která sice zůstává na půdě národního liberalismu s jeho pozitivním vztahem k Francouzské revoluci a k revoluci roku 1848, ale odmítá vyprázdněnost liberálního konstitucionalismu své doby a formuluje radikálnější vyhlídku na sociální emancipaci národní společnosti. Masarykova koncepce sociální emancipace při tom se odvolává na reformační tradici českého bratrství vzešlého z husitské revoluce, jež je za tímto účelem ideologicky konstruována. 

Klíčová slova: T. G. Masaryk, Josef Kaizl, liberalismus, humanismus, socialismus, politická ideologie

A Czech Controversy over Liberalism: Masaryk and Kaizl

This article deals with the controversy between T. G. Masaryk and Josef Kaizl, which flared up between them after the publication of Česká otázka (The Czech Question) and Naše nynější krize (Our Current Crisis) in the year 1895. This controversy is interpreted as being about liberalism and it is analysed at several levels – at the political, intellectual and party levels. The aim is to show that Masaryk’s conceptions of liberalism, humanism, Czech brotherhood, but also socialism and the emancipation of the workers, as well as others which at that time he worked on, acquired their significance primarily in political controversies, and that their meanings are therefore not only to be found in Masaryk’s philosophy of history (Patočka) or in the controversy over the meaning of Czech history (Havelka). The controversy over liberalism between Masaryk and Kaizl is placed into the European context of the twilight of liberalism and the close of the nineteenth century, when its transformation took place in the face of the rising socialism and democratism. It is shown that Masaryk’s conception of brotherly humanism is a historical construct which although it may remain attached to national liberalism, with its positive relation to the French revolution and to the revolution of 1848, rejects the vacuity of liberal constitutionalism of the time and formulates a radical perspective on the social emancipation of national society. Masaryk’s conception of social emancipation does, at the same time, appeal to the reformation tradition of the Czech brotherhood that arose from the Hussite revolution, which has been ideologically constructed for this purpose.
 
Keywords: T. G. Masaryk, Josef Kaizl, liberalism, humanism, socialism, political
ideology

Zakoupit článek

Filosofický časopis © 2018