Filosofický časopis

Stanislav Sousedík: Traktát Stanislava ze Znojma „De vero et falso“ číslo 6/2015

Stanislav ze Znojma (†1414) profesor pražské teologické fakulty, zprvu učitel a přítel, později rozhodný odpůrce Jana Husa, napsal asi kolem r. 1403 obsáhlý traktát nazvaný De vero et falso. Námětem mé stati je analýza obsahu tohoto díla. Stanislav v něm řeší otázku pravdivosti propozice a problematiku jejího „pravditele“ (= truth maker). Otázka pravditele spadá do oblasti metafyziky, autor proto mluví o „metafyzické pravdě“; otázka pravdivosti výroku je věcí logiky, autor proto mluví o pravdě logické. Pokud jde o metafyzickou pravdu, zastává Stanislav ze Znojma vyhraněně realistické stanovisko, soudí, že ve světě mají věcný protějšek nejen kategorematické výrazy obsažené v propozici, nýbrž také výrazy synkategorematické (např. výrokové spojky, výrazy vyjadřující zápory apod.). Svým celkovým zaměřením náleží Stanislavův traktát do proudu logického směru rozšířeného na sklonku středověku, tzv. propozicionalismu. Ač autor traktátu De vero et falso necituje soudobé autory, projevuje znalost některých představitelů propozicionalistické logiky (jmenovitě např. Řehoře z Rimini). Jeho hlavní inspirací je však nepochybně dílo Johna Wyclifa.

Klíčová slova: propozicionalistická logika, pražská univerzita, česká filosofie, Jan Hus, John Wyclif

Stanislav of Znojmo’s  Treatise „De vero et falso“

Stanislav of Znojmo (died 1414), a professor of the Prague Theological Faculty, first a teacher and friend to Jan Hus, but then his decided opponent, wrote a comprehensive treatise, probably around 1403, entitled De vero et falso. The subject of my article is an analysis of the content of this work. In it, Stanislav deals with the question of the truth of a proposition and the problem of its truth-maker. The question of the truth-maker falls into the area of metaphysics, and so the author speaks of metaphysi­cal truth. In so far as metaphysical truth is concerned, Stanislav of Znojmo defends a decidedly realist standpoint, judging that categorematic expressions are not alone in having real counterparts in the world, but syncategorematic expressions (for example, statement conjunctions, words expressing negations and so on) also have such counterparts. Stanislav’s treatise, in its overall orientation, belongs to propositionalism, a trend in logical thought widespread at the end of the Middle Ages. Although the author of the treatise De vero et falso does not cite contemporary authors, he shows a knowledge of some exponents of propositional logic (namely Gregory of Rimini, for example). His main inspiration, however, is undoubtedly the work of John Wyclif.

Keywords: propositional logic, Prague University, Czech philosophy, Jan Hus, John Wyclif

Zakoupit článek

Filosofický časopis © 2017