Filosofický časopis

Martin Nitsche: Metodická priorita fenomenologického pole v transformativní fenomenologii číslo 6/2013

Studie je stylisticky vedena jako odpověď na recenzní text Martina Rittera, který je věnován mé knize Z příhodného. Fenomenologická interpretace Heideggerových „Příspěvků k filosofii“. Tematicky je zaměřena na rozvedení klíčových kritických bodů Ritterovy kritiky: motivu fenomenologického pole a s tím související metodické přednosti intencionality, statusu středu a krátce i redukci dějinnosti v mé interpretaci Heideggera. Celkově tuto studii nechápu jako polemiku týkající se jedné knihy, ale jako diskusi o povaze fenomenologie a dosahu fenomenologické metody, do níž nás vedou Heideggerovy Příspěvky k filosofii. Výklad se soustředí na motiv metodického otevření fenomenologického pole a možnosti jeho topologického výkladu. Otevření fenomenologického pole je zároveň interpretováno jako určující rys fenomenologické filosofie a spojující prvek mezi Husserlovým a Heideggerovým použitím fenomenologické metody.

Klíčová slova: Heidegger, "Beiträge zur Philosophie", fenomenologické pole, transformativní fenomenologie, fenomenologická topologie

The methodic priority of the phenomenological field in transformative phenomenology

This study takes the form of a response to Martin Ritter’s review article on my book From enowning. A phenomenological interpretation of Heidegger’s “Contributions to Philosophy” (Beiträge zur Philosophie). In its subject-matter it focuses on the key points of Ritter’s critique: on the theme of the phenomenological field and the related methodological priority of intentionality, on the status of the centre, and briefly also on the reduction of historicity in my interpretation of Heidegger. This study, when taken as a whole, is not meant as a dispute over a particular book, but as a discussion of the nature of phenomenology and of the scope of the phenomenological method to which Heidegger leads us in his Contributions to Philosophy (Beiträge zur Philosophie). The account concentrates on the theme of the methodological opening-up of the phenomenological field, and on the possibility of its topological interpretation. The opening-up of the phenomenological field is, at the same time, interpreted as the determining feature of phenomenological philosophy and the common element in Husserl’s and Heidegger’s use of the phenomenological method.
 
Keywords: Heidegger, “Contributions to Philosophy” (“Beiträge zur Philosophie”), phenomenological field, transformative phenomenology, phenomenological topology

Zakoupit článek

Filosofický časopis © 2017