Filosofický časopis

Efrem Jindráček: Petr Nigri z Kadaně a jeho pojetí číslo 5/2011

Petr Nigri (Schwarz) se narodil západočeské Kadani (něm. Kaaden) kolem roku 1435 a spolu se svými třemi bratry vstoupil v Německu do dominikánského řádu. Během svého studia prošel velkou část Evropy (Německo, Itálii, Španělsko, Čechy a Maďarsko) a nakonec se stal rektorem generálního studia v Budíně (1481). Obecně je znám spíše jako význačný středověký hebraista. Do dějin filosofie se zapsal zvlášťě jako autor Clipeus thomistarum (před r. 1474), což je filosofický komentář Porfýriova Úvodu (Isagoge) a Aristotelových Kategorií, zpracovaný formou otázek. Třebaže Nigriho práce není originální, představuje v zaalpských zemích významnou recepci pojetí pomyslného jsoucna (Clipeus thomistarum, část I, ot. 3-4), tak jak ho koncipoval Hervaeus Natalis († 1323) ve svém traktátu De secundis intentionisbus. Pomyslné jsoucno (ens rationis) je zde chápáno jako jedna z druhých intencí. Nejedná se o kategoriální ani zapříčiněné jsoucno, ale o stálou možnost „být poznán“ lidským intelektem. Nigriho pojetí pomyslného jsoucna nemá povahu subjektu, má jen objektivní (předmětný) charakter, čímž se liší jak od kategoriálního jsoucna, tak od pouhé nicoty.

Klíčová slova: Petr Nigri – tomismus – pomyslné jsoucno – druhé intence – Clipeus thomistarum

Petrus Nigri of Kadaň and his conception of ens rationis

Petrus Nigri (Peter Schwarz) was born in Kadaň, a town in western Bohemia, before 1435, and along with his three brothers joined the Dominican Order in Germany. His academic formation spanned a large part of Europe (Germany, Italy, Spain, Bohemia, Hungary), and he eventually became Rector of the Studium Generale in Buda (1481). Although he is known primarily as an important Medieval Hebraist, his place in the history of philosophy derives from his work: Clipeus thomistarum (before 1474), a philosophical commentary on Porphyry’s Introduction (Isagoge), and a commentary on Aristotle’s Categories in the form of questions. While Nigri’s discussion of the concept of being of reason (Clipeus thomistarum, part I, qq. 3-4) is not original, his work is important for contributing to this concept’s reception, and with it the teaching of Hervaeus Natalis (died 1323) in his treatise De secundis intentionibus, in the transalpine countries. Being of reason (ens rationis) is conceived as one of second intentions. It is not a categorial being, nor is it an intellectual operation, nor is it caused, but is only identifiable by the human intellect. Nigri’s being of reason has no subjective existence, but only an objective character, which differs both from categorial being and from mere nothingness. 

Filosofický časopis © 2017