Filosofický časopis

Lukáš Zádrapa: Jazyk, písmo a čínská filosofie číslo 4/2014

I ti historikové čínského myšlení, kteří jsou schopni bravurních rozborů i velkých syntetických přehledů předmoderní čínské filosofie, jako je například Anne Cheng, autorka Dějin čínského myšlení, povětšinou stále zůstávají v zajetí některých dávných stereotypů o čínském jazyce a čínském písmu. Děje se tak i přesto, že jazykověda staré čínštiny za posledních padesát let pokročila netušenou měrou a prakticky nikdo z odborníků na tento jazyk už nebere tyto postupy vážně. Jedná se v prvé řadě o nesmírně oblíbené rozbory znaků, o nichž se autoři domnívají, že vedou k odkrytí etymologie zkoumaného pojmu. Emancipace od znakového zápisu se přitom stala základním předpokladem k lepšímu porozumění jazyku, včetně filosofického pojmosloví. Tento článek si klade za cíl přehledně vyložit, v čem spočívá neadekvátnost znakových etymologií, a naopak, kterým směrem a proč bychom se měli ubírat, chceme-li lépe porozumět pojmovému aparátu staročínských myslitelů.

Klíčová slova: jazyk, písmo, čínská filosofie, čínské znaky, etymologie, morfologie staré čínštiny, rozbory znaků

Language, writing and Chinese philosophy

Even those historians of Chinese thought, who are capable of both masterly analyses and great synthetic surveys of pre-modern Chinese philosophy, such as Anne Cheng, author of The History of Chinese Thought, mostly remain in the grip of enduring stereotypes about Chinese language and Chinese letters. This is true despite the fact that old Chinese linguistics has progressed in the last 50 years at an unforeseen rate, and practically no experts on that language fail to take these advances seriously. At issue, above all, are the immensely popular analyses of characters, which authors treat as the path to uncovering the etymology of a given concept under research. Emancipation from written characters is, it would seem, a basic precondition for a better understanding of language, including the lexicon of philosophical concepts. This article aims to give a broad account of the inadequacy of character-etymology and, in contrast to this method, to describe which direction we should take if we wish to understand the conceptual apparatus of ancient Chinese thinkers.

Keywords: language, letters, Chinese philosophy, Chinese characters, etymology, morphology of old Chinese, analyses of characters

Zakoupit článek

Filosofický časopis © 2017