Filosofický časopis

Michael Hauser: Marx a rozpory společnosti vědění číslo 3/2015

Společnost vědění je předmětem zkoumání mnoha dnešních autorů. Její základní rysy však postihl již Radovan Richta v šedesátých letech minulého století, který patřil mezi první teoretiky poukazující na to, že vědění a všestranný rozvoj člověka se stává ekonomickým faktorem. Radovan Richta se ve své průkopnické koncepci inspiroval Marxem, jenž základní principy společnosti vědění analyzoval již v druhé polovině devatenáctého století. Autor interpretuje Marxovu koncepci se zvláštním důrazem na rozpory, které se objevují mezi požadavkem všestranně rozvinutého člověka a kapitalistickou ekonomikou. V závěru formuluje tezi, že současná společnost vědění je společností tekutého odcizení, v níž vědění nabývá odcizenou formu.

Klíčová slova: společnost vědění, kapitál, volný čas, Radovan Richta, Marx

Marx and the contradictions of the society of knowledge

The society of knowledge is made an object of investigation by many contemporary authors. Its basic characteristics, however, were captured by Radovan Richta as long ago as the 1960’s. Richta was one of the first theoreticians to point out that know­ledge, and the all-round development of man, is becoming an economic factor. In his pioneering conception, Richta was inspired by Marx, who analysed the basic principles of the society of knowledge as far back as the second half of the nineteenth century. The author interprets Marx’s conception with a special emphasis on the contradictions which appear between the demands of the all-round developed person and that of the capitalist economy. In conclusion, the author formulates the thesis that the contemporary society of knowledge is a society of fluid alienation in which knowledge acquires an alienated character.

Keywords: society of knowledge, capital, free time, Radovan Richta, Karl Marx

Zakoupit článek

Filosofický časopis © 2017