Filosofický časopis

Jan Halák, Merleau-Pontyho ontologická interpretace Husserlova pojetí těla jako „dvojité jednoty“ číslo 3/2014

Merleau-Ponty se domnívá, že Husserlovy popisy těla přesahují pojmový rámec subjektově-objektové ontologie, na kterém je jinak filosofie tohoto autora zpravidla stavěna. O své vlastní filosofii pak tvrdí, že vychází z cirkularityv těle, z faktu, že vnímatelnost a vnímání těla jsou v ontologickém ohledu jedním a tímtéž, a nedílnost těchto dvou aspektů v těle nazývá tělesností (chair). Podle Husserla vnímám své tělo tak, že na určitém vnímaném objektu spoluuchopuji také počitky vyvolané vnímáním tohoto objektu, že konstatuji „konsekventní paralelu“ mezi dvěma řadami objektivních a subjektivních fenoménů. Husserl se tak domnívá, že jednotu těla je nutno vyjádřit jako dvojitou jednotu a tělo jako subjekt-objekt. V textu podrobuji analýze Husserlův příklad dvou dotýkajících se rukou jednoho těla a v souladu s Merleau-Pontyho filosofií se pokouším ukázat, že tělo se samo sobě může jevit jako objekt pouze na základě cirkularity mezi dvěma úseky vnímání, tj. pouze na základě diferenciace těla jakožto určitého pole vnímání. Tělo jako dvojitá jednota subjektu a objektu je proto fundováno v těle jako před-objektivním a před-subjektivním poli, tj. v tělesnosti, jak ji chápe Merleau-Ponty. To je také výchozím bodem originálního pojetí ontologie, které nacházíme v jeho pozdní filosofii.

Klíčová slova: Edmund Husserl, Maurice Merleau-Ponty, tělo (Leib, corps), tělesnost (chair), vnímání vlastního těla, ontologie

Merleau-Ponty’s ontological interpretation of Husserl’s conception of the body as a “double unity”

Merleau-Ponty holds that Husserl’s descriptions of the body go beyond the conceptual framework of subject-object ontology to which his philosophy is usually thought to conform. Merleau-Ponty says of his own philosophy that it is founded on the circularity in the body; that is, on the fact that the perceptivity and perception of the body are, from the ontological point of view, one and the same. The inseparability of these two aspects of the body he calls flesh (chair). According to Husserl, I perceive my body such that in a certain perceived object I also understand sensations roused by the perception of that object – I observe the “consequential parallel” between two series of objective and subjective phenomena. Husserl argues that the unity of the body should be expressed as a double unity, and the body as subject-object. In this article I analyse Husserl’s example of two hands of the same body touching each other and, in agreement with Merleau-Ponty’s philosophy, I attempt to show that the body can appear to itself as an object only on the basis of a differentiation of the body as of a certain field of perceiving. The body as a double unity of subject and object is therefore grounded in the body as a pre-objective and pre-subjective field; that is, in flesh as Merleau-Ponty understands it. This is also the point of departure for an original conception of ontology as we find it in his later philosophy.

Key words: Husserl, Merleau-Ponty, body (Leib, corps), flesh (chair), percei­ving one’s own body, ontology

Zakoupit článek

Filosofický časopis © 2017