Filosofický časopis

Jiří Vácha: O fenomenálním vědomí ve třetí osobě číslo 1/2016

Pokus Marka Havlíka (Jaké je to být hyperempatikem? Filosofický časopis, 63, 2015, č. 4, s. 501-518) zdůvodnit na základě některých neurobiologických dat, že tzv. „těžký problém vědomí“ (Chalmers, Block aj.) je pouhý pseudoproblém, se nezdařil. Prezentace argumentů Havlíkem kritizovaných autorů je neúplná a autorův vlastní pokus zdůvodnit extrémně redukcionistické stanovisko nebere v úvahu aktuální stav otázky a nepřináší žádnou novou ideu. Řada neuropatologických situací, které jsou autorem prezentovány na podporu zdůvodnění neexistence fenomenálního vědomí, je dokladem pouze více či méně úzké korelace mezi subjektivními prožitky nemocných a stavem jejich mozku a nemá co říci k existenci nebo neexistenci aspektu přístupného pouze „z hlediska 1. osoby“, neboť fenomenální vědomí je přítomno i u nemocných. – V práci je naznačeno, že téma „těžkého problému vědomí“ bylo implicitně a zároveň bohatěji vypracováno už ve fenomenologické filosofii a že by se v této podobě mělo stát diskusním standardem.

Klíčová slova: fenomenální vědomí, těžký problém vědomí, neuropatologie, teorie identity mysli a neurálních procesů, fenomenologie

On Phenomenal Consciousness in the Third Person

Marek Havlík fails in his attempt to make out the claim, on the basis of certain neurobiological data, that the “hard problem of consciousness” (in Chalmers, Block and others) is only a pseudo-problem (Jaké je to být hyperempatikem? Příspěvek empirické vědy k subjektivní zkušenosti – What Is It Like to Be a Hyper-empathic? Filosofický časopis, 63, 2015, No. 4, pp. 501–518). Havlík’s presentation of the arguments in the authors whom he criticises is incomplete and his own attempt to justify an extremely reductionistic standpoint does not take into account the actual state of the question and itself introduces no new conception. The series of neuropathological situations which are presented by the author in support of the justification of the non-existence of phenomenal consciousness is proof only of a more or less narrow correlation between the subjective experiences of those suffering from neurologic illness and the state of their brains, and it has nothing to say about the existence or non-existence of an aspect accessible only from the “first-person point of view”, for phenomenal consciousness is present even in these patients. In this article it is also indicated that the theme of the “hard problem of consciousness” was implicitly and richly displayed in phenomenological philosophy, and that this should be the standard for discussions of the issue.

Keywords: phenomenal consciousness, the hard problem of consciousness, neuro­pathology, identity theory of the mind and neural processes, phenomenology

Zakoupit článek

Filosofický časopis © 2017