Filosofický časopis

Jakub Trnka: Husserlovo absolutní vědomí číslo 1/2016

Článek se zaměřuje na Husserlův přechod od deskriptivní psychologie k transcendentální fenomenologii a snaží se vysvětlit, co má tento přechod k transcendentalismu znamenat a v čem má spočívat. Snaží se hájit tezi, že v tomto kroku nejde u Husserla o žádný svévolný obrat či jednorázové metafyzické rozhodnutí, nýbrž spíše o svého druhu systematické domýšlení a prohlubování původní „psychologické“ pozice. Tematizováním pojmu absolutního vědomí se zároveň snaží dokázat, že Husserlův transcendentalismus není žádným solipsismem, nýbrž že v něm jde spíše o zavázání se absolutnímu nároku vykazující evidence, která má být podle Husserla nakonec hlavním motivem veškerého teoretického úsilí.

Klíčová slova: Edmund Husserl, fenomenologie, absolutní vědomí, evidence, názor, konstituce, zkušenost

Husserl’s Absolute Consciousness

The article focuses on Husserl’s move from descriptive psychology to transcendental phenomenology, and it attempts to explain what that move to transcendentalism means and what it consists in. It is argued that Husserl’s step does not amount to a wilful turn, or a one-off metaphysical decision, but rather to a systematic thinking-through, and deepening, of the original “psychological” position. The focus on the concept of absolute consciousness at the same time attempts to show that Husserl’s transcendentalism is in no way solipsism, but rather that it involves a committing to the absolute claim of demonstrative self-evidence, which Husserl thinks should be the main theme of all theoretical endeavour.

Keywords: Edmund Husserl, phenomenology, absolute consciousness, self-evidence, intuition, constitution, experience

Zakoupit článek

Filosofický časopis © 2017