Filosofický časopis

Marek Hrubec: Autoritářská versus kritická teorie číslo 1/2012

Článek rozlišuje mezi autoritářskými teoriemi a kritickými teoriemi společnosti. Nejdříve v návaznosti na Michaela Walzera vymezuje pojetí sociální kritiky, přičemž je zdůvodněn význam interní sociální kritiky a zároveň její nedostatky ve Walzerově interpretaci. Následně autor článku interní sociální kritiku analyticky specifikuje pomocí trichotomie „kritika, vysvětlení, normativita“, tj. triády konceptů, jež stojí od počátku v založení projektu kritické teorie. Vztahy mezi prvky trichotomie autor článku vymezuje v polemice s jinými kritickými teoretiky, jakými jsou Axel Honneth, Nancy Fraserová, Iris Marion Youngová a další. Poté se zabývá formulací externí sociální kritiky a jejími negativními aspekty a vymezuje, jak lze artikulovat některé druhy zdánlivě externí sociální kritiky, které by byly založeny na interní kritice. Existují určité nezbytné předpoklady interní sociální kritiky, které jsou spojeny s analýzami negativních a pozitivních dlouhodobých historických tendencí vývoje, vztahů mezi většinou populace a jejími menšinami, teritoriálních určení kritiky, identifikace nespravedlností a sociálních patologií atd. Analytická definice předpokladů interní sociální kritiky jakožto obrany před autoritářskými inklinacemi musí být provázána rovněž s praktickou artikulací kritiky zneuznanými osobami v dlouhodobém historickém období, a tedy v mnoha pospolitostech lidské civilizace.

Authoritarian versus Critical Theory

This paper analyses the differences between authoritarian theories and critical theories of society. First, it focuses on Michael Walzer’s concept of social criticism. It stresses the importance of the idea of internal social criticism, and shows the limits of Walzer’s version of this motif. The author of the paper characterises, in an analytical way, internal social criticism by means of a trichotomy: “critique, explanation, normativity” — a triad of concepts which lie at the foundation of the project of Critical Theory from its beginning. The author specifies the relations between individual parts of this trichotomy, in dialogue with other Critical Theorists, such as Axel Honneth, Nancy Fraser, Iris Marion Young etc. Then, he deals with external social critique and its negative aspects. He also shows how some kinds of seemingly external social critique can be based on internal social critique. Some necessary preconditions of internal social critique are delineated which are connected with analyses of both negative and positive long-term historical tendencies of development, relations between the majority and minorities of the population, the territorial specification of critique, the identification of injustices and social pathologies, etc. An analytic definition of the preconditions of internal social critique as a defence against authoritarian inclinations must also be linked with the articulation of a critique by misrecognized persons in practice in the long-term history of many communities in human civilization.

Filosofický časopis © 2017